Zlořády v církvi

    Církev je tvořena lidmi různými, kteří se svou vírou snaží přijmout Boží úmysl, ale ne vždy se jim to daří. Velké majetkové přesuny v rámci církevních restitucí, které slouží k nápravě majetkových křivd způsobených komunistickým státem, mohou vyvolat i chuť zmocnit se majetku bližních.

    Zajímavý je příběh starobrněnského augustiniánského opatství. V únoru 2015 byl zbaven řízení Opatství Staré Brno Řádu sv. Augustina dlouholetý opat Lukáš Evžen Martinec. Aniž byl odvolán, byl poslán španělským generálem řádu v Římě na roční dovolenou a správu kláštera získala skupina dvou polských a jednoho italského člena řádu, kteří v Brně předtím pobývali jen pár měsíců. Oficiálním správcem se stal další Španěl Juan Provecho stojící v čele pražských augustiniánů. Před nástupem Lukáše Evžena Martince bylo v roce 1995 na účtu farnosti asi 30 000 Kč a opatství bylo zadluženo částkou 20 milionů. Při jeho odchodu v únoru 2015 bylo bez dluhů, na účtu opatství bylo asi 65 milionů Kč a na účtu farnosti asi 8 milionů Kč. A v mezidobí byly provedeny opravy baziliky a kláštera za 100 milionů bez pomoci římského centra nebo pražských augustiniánů. Vedle toho se mu podařilo navrátit z ciziny dříve ukradené klášterní knihy. Za 20 let uspořádal ve spolupráci s firmou SNIP&Co různé dobročinné akce, které vynesly přes 10 milionů Kč. Tedy dobrý hospodář a pastýř, na jehož kázání byla bazilika zaplněna.

    V době, kdy žádné majetkové restituce nebyly, dokázal opat Martinec s pomocí různých dárců z Moravy postavit zanedbaný klášter na nohy bez jakéhokoli zájmu řádu. Mnohé církevní instituce v Čechách nemají tolik majetkové naturální restituce jako církevní instituce na Moravě, což je dáno silnějším počtem katolických věřících i tím, že husitství se na Moravě projevilo slaběji v kořistění církevního majetku. Nepřekvapuje, že pražští augustiniáni dostali chuť ovládnout dobře hospodařící moravské opatství se značnými restitucemi, které jim nikdy nepatřilo. Vyvstává otázka, kam a kdy se začnou prostředky na opravu opatství vyvádět. Do kterých provincií, či zemí?

    Brněnský augustiniánský klášter je součástí moravských zemských klenotů, protože jej založil moravský markraběte Jan Jindřich i jako duchovní instituci pečující o hrobku moravských markrabat z moravské dynastie Lucemburků. V bazilice opatství je uchována Černá Madona svatotomská, která je uctívána jako Perla Moravy a Ochránkyně města Brna. Moravané se se smutkem dívají na uzurpaci historické moravské instituce. Ovšem samotná pražská Česká provincie augustiniánů je tvořena jen cizinci v čele se Španělem. To je příkladem tolikrát v dějinách kritizovaného mnohoobročnictví v církvi. Vedle toho, že vládne pražské provincii, nově získal i vedoucí funkci v brněnském opatství. Pražský klášter na Malé Straně pronajal na hotel. Snad tak neskončí i brněnské opatství. Připomíná to panství Španělů v jejich koloniích. Jestli se takto chovají Španělé vůči Katalánsku, je pochopitelné katalánské volání „Pryč od Madridu!“.

    Obavy budí stav moravského augustiniána otce Jana Budila, který ve věku 87 let v brněnském opatství zůstal. Jazyková nedostatečnost cizinců vedla k tomu, že byl ve vysokém věku zatížen církevní službou nad rozumný rozsah. Cizinci též chtěli, aby jeho důchod byl vyplácen na účet, nikoliv jeho, ale jiný, s nímž mohli disponovat. To však odmítla jako nezákonné správa sociálního zabezpečení. Tím, že se mu nedostalo dřívější péče ve stravě, skončilo vše tak, že byl jako podvyživený s pouhými 49 kg hospitalizován v létě 2015 v nemocnici. Starost o staré kněze je vizitkou diecéze. Biskupství si muselo být vědomo, že jestliže umožní převzít farnost jazykově špatně připraveným cizincům, přetíží jediného domácího kněze. Zmenšená návštěvnost bohoslužeb na Starém Brně vypovídá, co si o tom všem myslí věřící.

    Zdeněk Koudelka, autor je advokát