Tajné služby by mohli kontrolovat i náměstci a státní zástupci

Budou tajné služby kontrolovat i státní zástupci? Foto: archiv

Tajné služby by nově mohli kontrolovat vedle již dříve zvažovaných soudců i ministerští náměstci nebo státní zástupci. Vyplývá to z věcného záměru zákona o kontrole českých zpravodajských služeb. Parlamentní kontrola by se také nově měla týkat Úřadu pro zahraniční styky a informace, poslanci dosud mohli dohlížet pouze na Bezpečnostní informační službu a Vojenské zpravodajství.

Posílení kontroly tří českých zpravodajských služeb slíbila vláda ve svém programovém prohlášení. Sněmovní komise nyní kontrolují činnost Bezpečnostní informační služby, tedy civilní kontrarozvědky, a Vojenského zpravodajství, tedy jednotné armádní zpravodajské služby, jež se zaměřuje na rozvědnou i kontrarozvědnou práci. Nově dostanou poslanci možnost dohlížet i na Úřad pro zahraniční styky a informace, což je civilní rozvědka.

Záměr zákona v červenci představil poslancům premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Pracovní skupina, která zákon připravuje, jej od té doby částečně přepracovala. Naposledy její členové jednali před Vánocemi.

Podle verze věcného záměru by vedle sněmovní kontroly vznikl nový orgán, který by byl složen z pěti lidí. Ty by na pět let volila na návrh vlády Sněmovna. Zatímco původní plán počítal s volbou jeho členů z řad soudců, nynější záměr jej chce otevřít i pro státní zástupce, členy kolegia Nejvyššího kontrolního úřadu nebo ministerské náměstky pro řízení sekce. Někteří lidé, kteří se s návrhem seznámili, to kritizují. V rukou státních zástupců by se podle nich soustřeďovala příliš velká moc, nelíbí se jim ani zapojení náměstků.

Místopředseda vlády a předseda lidovců Pavel Bělobrádek návrh hájí. Pozastavil se nad tím, proč by se měl kontrolní orgán tvořit jenom ze soudců. „Že by soudci měli největší kredit v republice a že by všichni mezi nimi byli pouze Jindrové Hojerové, to taky není pravda,“ řekl. Kandidátů by si dovedl představit mnohem více, například lidi, kteří vedli státní úřady jako Nejvyšší kontrolní úřad nebo Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.

Jedním z hlavních témat diskuse podle něj bylo, zda by měli mít prověrku na stupeň přísně tajné. „Což má samozřejmě svou logiku,“ řekl Bělobrádek. Nevadí mu rozšíření kandidátů do kontrolního orgánu na náměstky ministrů, i když on prý tuto změnu neprosazoval. „Na druhou stranu budou-li pod služebním zákonem, tak proč ne,“ poznamenal.

Podle návrhu by naopak členy nemohli být vojáci či policisté, poslanci a senátoři nebo prezident. Muselo by jim být nejméně 40 let, museli by vlastnit vysokoškolský diplom a ve funkci soudce, státního zástupce nebo náměstka by museli mít určitou praxi. Zvoleným kontrolorům by také byla omezena vedlejší činnost a poslední tři roky by nesměli být členy politické strany.

Kontrolní orgán by se scházel pouze ve chvíli, kdy by k tomu dostal podnět. Jinak by jeho členové i nadále vykonávali svou funkci. Odměňováni by byli ke svému stálému platu paušálně 15.000 korun měsíčně, uvádí se v návrhu.

Kontrolní orgán by se mohl zaměřit nejen na případy, které již zpravodajci ukončili, ale i na takzvané živé kauzy. Výstupy ze šetření mají být vedeny v režimu přísně tajné. Zpravodajci navíc budou moct se souhlasem premiéra utajit informace, které by mohly probíhající akce ohrozit.

Bělobrádek předpokládá, že se přípravná skupina k návrhu zákona sejde ještě v lednu, poté by mohla být známa konečná verze, která bude před schvalováním na vládě poslána do připomínkového řízení.

(čtk)