Hrozba ČR v příštích pěti letech: přistěhovalci za výdobytky západní společnosti

S pojmem migrační vlna velkého rozsahu pracuje ministerstvo vnitra více než deset let Foto: wikipedia

Bezpečnostní hrozba pro ČR už nepřichází zevnitř státu. Stát ohrožují jevy a lidé z jiných zemí včetně zemí, které nezvládají přistěhovalce. Nelegální hromadné přistěhovalectví je stále více spojeno s hrozbou terorismu a hrozba migrační vlny velkého rozsahu je relevantní. Rizikem je i vměšování do Ukrajiny.

Vyplývá to z dokumentu Rozvoj Policie České republiky v letech 2016 – 2020. Kvůli všem bezpečnostním hrozbám včetně nebezpeční kybernetické a drogové kriminality přijme Policie ČR v následujících pěti letech 4000 nových policistů. Rozpočet policie a jejich složek by měl činit 10 miliard korun, vyplývá ze zprávy ministra vnitra, který materiál předkládá Bezpečnostní radě státu.

Posíleny budou pořádkové síly, cizinecká policie, ale i dopravní policie, kriminální služba a celostátní útvary, uvádí se v závěru dokumentu, jehož autorem je Policejní prezidium.

Podle materiálu Rozvoj Policie v letech 2016 – 20 se mění charakter občanských nepokojů. Jestliže dříve byla hrozbou státu ekonomická nestabilita a občanské nepokoje, dnes jsou to terorismus a extremismus doprovázený nepokoji. „Dnes už není jedinou obavou suverénních států hrozba občanských nepokojů či mezinárodní ekonomická nestabilita, byť ani tyto události nejsou upozaděny. Do popředí se dostávají nová témata. Evropu, stejně jako Českou republiku, tíží zvýšený nárůst terorismu a extremismu, doprovázený nepokoji, jež významným způsobem narušují vnitřní bezpečnost,“ uvádí se v dokumentu.

Celý materiál Rozvoj policie v letech 2016 – 2020 si můžete přečíst zde.

Situaci zhoršují lidé z Afriky a Blízkého východu bez zajištění

Podle dokumentu všechny státy bez výjimky denně bojují s kybernetickými útoky, které nejen že nabírají na intenzitě, ale také jsou stále důmyslnější a v mnohých ohledech obtížně rozpoznatelné, ale také se začínajícím stěhováním národů: „Z oblasti Blízkého východu a severní Afriky do Evropy každý měsíc proudí nejrůznějšími cestami tisícovky migrantů, kteří byli přinuceni pod tíhou bezpečnostní a ekonomické situace v zemích původu opustit svá bydliště. Ať již legální či ilegální cestou k nám migrují lidé bez základního životního zajištění za účelem získaní sociálních jistot a výdobytků západní společnosti,“ píše se doslova v materiálu Rozvoj Policie v letech 2016 – 20.

Bezpečnostní situace se v posledních letech v celosvětovém měřítku, a tedy i v zemích Evropské unie zhoršuje. Platí to také pro oblast nelegální migrace cizinců. Tuto skutečnost potvrzují analytické informace evropské agentury Frontex , poznatky ze zemí sousedících s Českou republikou i informace, statistiky a analýzy Ředitelství služby cizinecké policie. „Nelegální migrace je stále více spojena i se sílící hrozbou terorismu,“ uvádí se v dokumentu.

Počet přistěhovalců i uprchlíků, kteří žádají o azyl, radikálně roste

Na evropské úrovni došlo v roce 2014, ve srovnání s předešlými lety, k nárůstu všech indikátorů nelegální migrace, které jsou v rámci sítě analýzy rizik (FRAN) agentury Frontex sledovány. Nejdůležitější indikátor, záchyty osob při nelegálním překračování vnějších hranic, se dostal na úroveň nezaznamenanou od roku 2008 – v roce 2014 bylo zadrženo 277 963 osob. Data z roku 2015 materiál ještě neobsahuje, avšak z otevřených zdrojů už víme, že došlo k raketovému nárůstu a do EU vstoupilo přes milión přistěhovalců nebo žadatelů o azyl.
Kategorie žádostí o mezinárodní ochranu dosáhla maxima od zahájení sběru těchto dat. V roce 2014 došlo k velkému tlaku nelegální migrace na vnější hranice Evropské unie, přičemž nejdůležitějšími oblastmi jsou řecko-turecká pozemní hranice (50 561 zadržených osob) a centrální Středomoří (170 816 zadržených osob). „Nezvládnutá migrační politika některých států Evropské unie přináší zásadní problémy,“ konstatuje materiál.

Česká republika představuje pro migranty jak částečně cílovou, tak převážně tranzitní zemi. Cílovou zemí je České republika pro občany především z východních zemí (Ukrajiny, Ruska a Vietnamu), naopak tranzitní zemí je pro občany států jihozápadní Asie, Afriky (Sýrie, Afghánistánu, Pákistánu, Íránu, Iráku) a západního Balkánu.

Vlna přistěhovalectví velkého rozsahu je reálná

V této souvislosti je důležité připomenout relevantní hrozbu migrační vlny velkého rozsahu, která by zcela jistě postihla i Českou republiku. S tou souvisí mimo jiné opatření složek IZS i možnost znovuzavedení hraničních kontrol, na jejichž dlouhodobé zajištění nemá policie adekvátní síly a prostředky, uvádí dokument.
Nově zpracovaný krizový plán k migrační vlně velkého rozsahu, ve kterém se mj. předpokládá znovuzavedení kontrol na vnitřních hranicích, generuje nové požadavky na lidské a finanční zdroje. Tento plán počítá se silami 3 655 policistů, 1 513 vojáků Armády České republiky a náklady ve výši 221 511 501,- Kč na časové období 30 dnů, uvádí materiál. Jde o čísla nad rámec oněch 4000 policistů a 10 miliard pro rozpočet Policie ČR.

O migrační vlně velkého rozsahu hovořil v neděli v diskusní pořadu TV Prima také bývalý prezident Václav Klaus. Podle jeho slov vlna hromadného přistěhovalectví ještě nekulminovala: „Schyluje se to být dalším stěhováním národům. Někdo si myslí, že se přelila migrační vlna. Ta začíná, ta pověstná tsunami teprve přijde,“ varoval Václav Klaus.

Na hromadné přistěhovalectví se stát připravuje deset let

S pojmem migrační vlna velkého rozsahu pracuje ministerstvo vnitra více než deset let. Jde o podobnou situaci jako při povodních velkého rozsahu nebo havárie velkého rozsahu. Už v roce 2005 schválila Bezpečnostní rada státu plán úkoly a odpovědnosti v případe hromadného přílivu masy přistěhovalců. Tento plán byl transformován do jednotlivých krajů.

Migrační vlnou velkého rozsahu je míněna situace, kdy do ČR začnou přicházet přistěhovalci nikoli v řádu jenkotech nebo desítek, ale v řádu stovek a tisíců každý den jako se to nyní děje v Rakousku nebo v Německu.

Největší bezpečnostní rizika

Současná bezpečnostní situace se celosvětově vyznačuje nárůstem nových fenoménů a rizik, které mají výrazný potenciál ohrozit vnitřní bezpečnost České republiky. Zároveň některá stávající rizika akcelerují. Mezi vnější vlivy s potenciálem dopadu do úrovně vnitřní bezpečnosti státu se řadí zejména:

  • celosvětově rostoucí hrozba terorismu, která sebou nese potřebu většího sdílení informací, postupů a především potřebu rozšíření jak sil a prostředků, tak kompetencí bezpečnostních složek,
  • radikální růst legální i nelegální migrace s cílovou destinací v Evropě; Česká republika sice dosud nepatřila mezi hlavní cíle a je prozatím tranzitní zemí pro nelegální imigraci do jiných států; nicméně významně roste počet žadatelů o pobyt a mezinárodní ochranu v České republice,
  • hrozba Islámského státu (IS/ISIS) narušujícího řádné fungování mezinárodně uznaných státních celků,
  • vnitřní bezpečnostní a politická krize na Ukrajině spojená s možným vměšováním zvnějšku,
  • mezinárodní kyberkriminalita šířící se bez ohledu na státní hranice,
  • růst mezistátní distribuce drog

(ire)