Profesní komory tepou legislativu státu: Nemůžeme mlčet!

Nebývalá kritika současné legislativy zazněla na každoročním setkání a jednání profesních komor vzniklých ze zákona, která se uskutečnila dne 10. prosince v Praze Břevnově v sídle Komory veterinárních lékařů. Z jednání představitelů komor jednoznačně vyplynulo, že původní ideu, že „profesní komory nelze obcházet“, je nutno přehodnotit, a to na: „Profesní komory nemohou mlčet!“

Význam profesních komor jako povinného připomínkového místa při tvorbě předpisů sice potvrdil například premiér Bohuslav Sobotka letos na počátku března při jednání s představiteli komor, když v tomto smyslu komentoval změnu pravidel Legislativní rady vlády. Ovšem podle jejich šéfů je situace odlišná od proklamovaného. „Pokud vůbec legislativní návrhy obdrží, tak příslušná ministerstva pravidelně požadují vypracování připomínek k obsáhlým návrhům do několika dnů s tím, že ke vzneseným připomínkám se nakonec nepřihlíží,“ konstatuje předseda České advokátní komory Martin Vychopeň, s tím, že se toho od premiérova slibu fakticky moc nezměnilo.

Profesní komory soudí, že jejich názor by neměl být jen jedním z názorů, ale měl by být názorem zásadním, který by měli brát předkladatelé všech předpisů a jejich novel velmi vážně. Proto lze považovat za zásadní prohlášení šéfů profesních komor, že nemohou a nebudou mlčet, a že budou svůj postup častěji než dosud koordinovat a ještě více spolupracovat. Samozřejmě s tím, že nabízejí tvůrcům a zpracovatelům zákonů a jejich novel kapacitu svých opravdových odborníků.

Dochází k nadužívání trestního práva

Výhrady ke stále se množící a stále nepřehlednější legislativě a okolnostem jejího vzniku, mnohdy podložené vedlejšími skrytými úmysly, vyjádřili prakticky všichni zástupci komor. Snad nejzávažnější výhrady formuloval Vychopeň, který konstatoval, že za nepřijatelné považuje zejména nadužívání trestního práva. Dodal, že je přece třeba nejdřív využívat prostředky práva civilního, správního, opravné prostředky a až po vyčerpání všech možností použít právo trestní. Vyjádřil rovněž znepokojení nad vývojem práva, nad kvalitou a způsobem přijímání legislativních norem, které jsou v podstatě pro normální lidi nesrozumitelné. „Ostatně to se dá vztáhnout na celou řadu oblastí, kdy se například jakákoli státní kontrolní činnost hodnotí především podle uložených sankcí,“ dodal šéf advokátní komory.

I Karel Daniel, prezident Komory veterinárních lékařů ČR, potvrdil, že veterináři vnímají explozívní nárůst legislativních norem, o kterých nemají často možnost se dozvědět, natož čas a prostředky se s nimi seznámit, a tedy i při dobré vůli se jimi řídit. Není pak divu, že se občan cítí být vydírán systémem a ocitá se v opozici a právo nepovažuje za své, ale za něco, co existuje mimo něj.

Hrozí nižší kvalita lékařské péče

Stomatologové zase mají problém s přílivem cizinců ze zemí mimo EU, kterých se například za rok hlásilo 411, avšak většina z nich není s to zajistit zásadní odbornou péči, přičemž podmínky pro složení zkoušek způsobilosti jsou tak benevolentní, že mohou vykonávat praxi, aniž zkoušky mají, stačí, že se na ně hlásí, a přitom počet neúspěšných pokusů zkoušky složit není stanoven. Zástupci Lékařské komory reflektují úbytek lékařů, kteří odcházejí do zahraničí, kde snáze získají atestace, nemluvě o vyšších platech. A dalším problémem je i nedostatek sester. Českou lékařskou komoru rovněž výrazně trápí trvalý nárůst byrokracie, což se promítá ve velmi nebezpečné obavě lékařů „ sáhnout na pacienta“ do doby, než se podepíší všechna možná prohlášení.

Problémy s rezortními úředníky zmínily například Komora soudních znalců, Komora autorizovaných inženýrů, dále patentoví zástupci, daňoví poradci, exekutoři. Prezidentka Exekutorské komory ČR Pavla Fučíková vyzvala přítomné k větší spolupráci mezi komorami, ať už formou sdílení informací nebo vzájemné veřejné podpory. Projevení zájmu o druhé profese a jejich podpora v rámci legislativního procesu je nezbytná z důvodu posílení postavení profesního fungování.  S ostatními diskutovala nejpalčivější problémy exekutorského stavu.

“Dlouhodobě upozorňujeme na nešvary systému vymáhání, které vznikly zejména unáhlenými a nepromyšlenými legislativními zásahy do exekučního řízení. Místo léčení příčin problémů se totiž mnohdy nesmyslně regulují soudní exekutoři. Chápu, že je to jednodušší řešení, ale nemyslím si, že je správné Exekutoři totiž  stojí na samém konci vymáhacího řetězce a často sklízí kritiku za prohřešky jiných, či jsou dokonce z důvodu neznalosti s jinými subjekty zaměňováni,” uvedla Pavla Fučíková a upozornila na některé problematické oblasti: „Od roku 2011 se Exekuční řád novelizoval už více než čtyřicetkrát, z toho v tomto roce již dvakrát a další novela je v jednání. Ve změti změn se ztrácí i ti, kdo za nimi původně stáli. Letošní novely přitom nejen opět oslabují pozici věřitele, ale ve svém důsledku poškozují i dlužníka. Exekuční řízení se díky nim víc a víc prodlužuje. A to za situace, kdy se exekuce koncentrují stále do užší části společnosti.”

Problémy s vládními úředníky i legislativou

Znepřehlednění a komplikování podmínek pro provádění auditů konstatovala Komora auditorů. K problematice zadávání veřejných zakázek a k zásadnímu kritériu nejnižší ceny se vyjádřila Komora soudních znalců a Komora architektů. Ta očekává, že přiměřené změny jsou v této oblasti naprosto nezbytné.

Předseda veterinářů Daniel dále zmínil komplikovanou situaci veterinární profese, kdy agrární lobby stupňuje tlaky na nezávislost profese. Jde například o snahy povolit výkon veterinárních úkonů i osobám bez náležitého vzdělání. Lékař léčí člověka, ale odbornost veterinárního lékaře znamená ochranu zdraví velkého množství lidí – spotřebitelů. „Veterináři by se neradi dočkali podobné situace, jaká postihla Českou lékárnickou komoru, tj. podřízení výkonu veterinární péče například neveterinárním manažerům výrobních či obchodních řetězců,“ dodal. Potvrdil to i její prezident Lubomír Chudoba a dodal, že navíc postrádají podporu nejmenších lékáren na úkor bezedných velkých subjektů. „Je třeba klást důraz na osvětu a také na koordinovaný postup profesních komor,“ dodal.

Jak dále vyplývá ze stanoviska profesních komor, při tvorbě nových předpisů i zákonů a při jejich následné kontrole je bezpodmínečně nutné brát v potaz stanovisko odborníků z profesních komor. Právě oni poskytují zpětnou vazbu, z níž je potřeba vycházet. A to by si měli uvědomovat především poslanci a navrhovatelé nových předpisů a zákonů a jejich změn. „Jako ukázkový příklad se dají uvést současné snahy rozvolnit podmínky pro používání antibiotik pro léčení zvířat, s čímž Komora veterinárních lékařů nesouhlasí, a jak je tento nesouhlas oprávněný, právě potvrdilo zjištění reziduí antibiotik v medu,“ uvádí stanovisko závěrem.

Vedení profesních komor vzniklých ze zákona:

Česká advokátní komora, Česká komora architektů, Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, Česká lékárnická komora, Česká lékařská komora, Česká stomatologická komora, Exekutorská komora České republiky, Hospodářská komora České republiky, Komora auditorů České republiky, Komora daňových poradců České republiky, Komora patentových zástupců České republiky, Komora soudních znalců ČR, Komora veterinárních lékařů ČR, Notářská komora České republiky

Dušan Šrámek