Ombudsmanka znovu žádá, aby cizinci mohli v ČR zakládat politické strany a hnutí

Anna Šabatová znovu žádá, aby bylo cizincům z EU na území ČR umožněno zakládat politické strany a hnutí. Reprofoto: ČT

Kvůli zakládání politických stran a hnutí cizinci se do rozporu s ministerstvem vnitra znovu dostává ochránkyně práv Anna Šabatová. Ombudsmanka dlouhodobě žádá, aby cizinci z EU, kteří nejsou občany českého státu, mohli na území ČR zakládat politické strany a hnutí. Ministerstvo vyčkává, jak dopadne řízení, které s ČR vede Evropská unie pro porušení práva EU. 

Vyplývá to z připomínek k plánu legislativních prací na rok 2016. S odkazem na vládní materiál Koncepce integrace cizinců na rok 2015 veřejná ochránkyně práv v rámci připomínek žádá, aby bylo vnitro zaúkolováno změnou zákona o sdružování v politických stranách a hnutích ve prospěch cizinců z EU.

O materiálu Koncepce integrace cizinců na rok 2015, která nezavádí povinnost naučit se česky, Česká justice už informovala. Na stole je stále také volební právo pro cizince ze třetích zemí.

Anna Šabatová na skutečnost, že cizinci z EU stále nemohou v ČR zakládat politické strany a hnutí, upozornila už v září 2014. Podle ombudsmanky to není v souladu s tzv. Lisabonskou smlouvu. Podle jiných právních názorů však mohou už nyní cizinci na území ČR politické strany zakládat.

Umožnit zakládání cizineckých stran na našem území není povinnost
Už loni se ohledně práva volit a být volen i práva zakládat politické strany a hnutí ombudsmanka dostala do sporu s ministerstvem vnitra. „Pokud jde o právo cizinců založit politickou stranu a stát se jejími členy, jsme toho názoru, že česká legislativa je v tomto ohledu plně v souladu s Listinou základních práv a svobod i evropskými zákony. Žádný právní předpis EU nestanovuje povinnost České republice umožnit občanům z jiných členských zemí založení politické strany na našem území. V současné době je ale tato otázka předmětem řízení o porušení unijního práva č. 2012/2015,“ uvedlo loni v září na dotaz České justice ministerstvo vnitra.

Veřejná ochránkyně práv nyní požaduje, aby byl do Legislativního plánu pro rok 2016 doplněn úkol pro Ministerstvo vnitra, a to novelizovat zákon o sdružování v politických stranách a v politických hnutích tak, aby členem politické strany mohli být i občané Evropské unie, kteří mají na území České republiky povolen trvalý pobyt, vyplývá z připomínek k legislativnímu plánu pro rok 2016.

Podle předmětného materiálu ministerstvo vnitra tento požadavek odmítá právě s odkazem právě na předmětné řízení: „Ministerstvo vnitra uvádí, že k zákonu o sdružování v politických stranách a v politických hnutích se dosud vztahuje řízení pro porušení unijního práva č. 2012/2115 týkající se práva občanů Evropské unie stát se členy politické strany nebo ji založit v kontextu s právem volit a být volen v obecních volbách a ve volbách do Evropského parlamentu,“ uvádí se v materiálu. „Předmětné řízení je od dubna 2014 ve fázi odůvodněného stanoviska a Evropská komise od června 2014, kdy obdržela vyjádření České republiky, zatím nepřikročila k další fázi řízení, ani řízení nezastavila,“ píše ministerstvo vnitra doslova.

Evropská komise vytýká České republice, že porušuje povinnosti vyplývající ze Smlouvy o fungování Evropské unie tím, že občanům Evropské unie, kteří nemají státní občanství České republiky, ale mají v České republice bydliště, odepírá právo založit politickou stranu nebo politické hnutí a stát se jejich členy.

Legislativní rada vlády dává za pravdu vnitru
V rámci projednávání aktuálního návrhu novely zákona č. 424/1991 Sb. zaměřené na financování politických stran a politických hnutí na vládní úrovni přijala pracovní komise Legislativní rady vlády pro veřejné právo IV (komise pro evropské právo) dne 19. května 2015 závěr, že náprava výtek uplatněných Evropskou komisí by tak neměla být předmětem předložené novely zákona č. 424/1991 Sb.

Za této situace, kdy řízení vedené Evropskou komisí není ukončeno, nelze dle názoru Ministerstva vnitra uplatněné zásadní připomínce Veřejné ochránkyně práv vyhovět.
(ire)