Poslanci k návrhu zákona o státním zastupitelství: Musíme ho shánět pokoutně

Budou tajné služby kontrolovat i státní zástupci? Foto: archiv

Vadí nám, že ministr spravedlnosti představil zákon o státním zastupitelství novinářům, ale nám jej dosud oficiálně nepředal, říkají poslanci Ústavně právního výboru Poslanecké sněmovny. Shodují se v kritice toho, že nad Speciálním státním zastupitelstvím nemá být vykonáván klasický dohled. Česká justice má návrh zákona exkluzivně k dispozici.

Podle poslance Marka Bendy (ODS) Ministerstvo spravedlnosti (MS) nepřihlédlo snad k žádné z podstatných připomínek zformulovaných Podvýborem pro justici a státní zastupitelství. Proto výhrady napříč politickým spektrem trvají. Z těch nejzásadnějších zmiňuje ve svém vyjádření pro Českou justici čtyři.


1) Chybí jakýkoliv dohled nad činností speciálního státního zastupitelství. Moc korumpuje, a absolutní moc korumpuje absolutně. Tento orgán se může zcela vymknout z kloubů a nikdo s tím nic neudělá.
2) Speciální státní zastupitelství má jakoby stanovenou věcnou působnost, ale při tom si může jen rozhodnutím svého šéfa skoro cokoliv vzít od jiného státního zastupitelství a naopak cokoliv může předat na místně příslušné státní zastupitelství. Tím se vytváří kasta naprosto privilegovaných, kteří si budou jenom vyzobávat mediálně přitažlivé rozinky.
3) Zákon tlačí na žalování i v pochybnostech (viz zákaz pokynu negativní povahy), to je hluboce nesprávné, protože i pouhé trestní stíhání a žaloba lidi velice stigmatizují.
4) Zákon předpokládá přeobsazení vedení speciálu i všech krajů v prvních dvou letech od účinnosti. I u soudů jsme přejmenování předsedů pečlivě rozdělili do jednotlivých let po nabytí účinnosti a to jsou soudy mnohem méně monokratické orgány než státní zastupitelství. Toto fakticky znamená ovládnutí celé soustavy jednou klikou během dvou let (a po sedmi letech zase úplnou výměnu během roku). Jedná se o velmi nebezpečné ustanovení z hlediska zneužití moci.


„O tomto důležitém zákoně ministr Robert Pelikán zatím nejednal s parlamentní opozicí, kterou nelze postavit před hotovou věc. Zaznamenal jsem pouze veřejnou výměnu rozdílných názorů uvnitř vládní koalice a hodně zásadních připomínek v připomínkovém řízení.  Podle mě nelze přijímat tento zákon při absenci nové úpravy trestního řádu a bez organizačních změn v soudní soustavě,“ uvádí Martin Plíšek (TOP 09). Připomíná, že byl sice tento návrh představen na tiskové konferenci, „nicméně jak jsem měl možnost v Poslanecké sněmovně konzultovat s kolegy z Ústavněprávního výboru, tak ani vládní poslanci nemají v tuto chvíli informace o tom, co dnes prezentovaný návrh zákona obsahuje. Takže jsem očekával, že minimálně souběžně, když bude probíhat tisková konference a bude ten návrh zveřejňován, ho poslanci Ústavněprávního výboru od ministerstva spravedlnosti dostanou alespoň e-mailem. To se bohužel nestalo. Tento přístup však nezjednoduší projednávání na půdě Poslanecké sněmovny.“

Plíškovi vadí, že Pelikán chce v tomto návrhu zřídit speciální státní zastupitelství se široce vymezenou působností, nad nímž nemá být vykonáván dohled. Připomíná, že soustava státního zastupitelství je u nás podle Ústavy součástí moci výkonné, ve které existuje vždy nějaká forma kontroly či dohledu. Proto je podle něj nemyslitelné, a myslí si to i řada poslanců Ústavněprávního výboru, včetně vládních poslanců, aby bylo speciální státní zastupitelství mimo jakoukoliv kontrolu či dohled.

„Myslím si, že nelze izolovaně přijímat zákon o státním zastupitelství, aniž by se schválil nový trestní řád a vedle toho, aby se provedly organizační změny i v soudní soustavě. Ten návrh totiž mimo jiné počítá se zrušením vrchních státních zastupitelství, a na straně druhé nadále počítá s existencí vrchních soudů. To znamená, že tam je asymetrie. A myslím si, že takto je to nekoncepční a bez nového trestního řádu a bez těch potřebných změn v soustavě soudů nemůžeme tento zákon samostatně projednávat.“

Plíšek je proti koncentrované moci a vytváření jakési nové generální prokuratury, a naopak je pro jasnou odpovědnost a pro vymezení kárné odpovědnosti. Nelíbí se mu ani přechodná ustanovení, která počítají s výběrovým řízením na jednotlivé pozice státních zástupců. „Mám obavu, že by mohlo dojít k velké personální nestabilitě a k určité personální revoluci. Nevím, proč tam nebylo určité fázování těch funkčních období. Myslím si, že by to mohlo tu soustavu státních zastupitelství po personální stránce destabilizovat. Takže těch slabých míst v tom návrhu je hodně a uvidíme, v jaké verzi vůbec vláda ten návrh schválí. Nicméně TOP 09 v této podobě tento návrh nepodpoří,“ dodává.

Česká justice získala návrh zákona o státním zastupitelství po vypořádání připomínek. V podobě, ve které chce zákon Pelikán předložit vládě, si ho můžete prohlédnout zde.

Rovněž Janu Chvojkovi (ČSSD) vadí, že i přes to, že ministr Pelikán seznámil novináře a veřejnost s obrysy zákona, tak k samotnému návrhu zákona se poslanec  přes MS nedostal. „Sám jsem návrh zákona musel shánět různými pokoutnými cestami. Přijde mi, že pan ministr sněmovnou, konkrétně Ústavně právním výborem pohrdá, či si neuvědomuje důležitost výboru pro další osud zákona.“

Co se tyče samotného návrhu, nijak zásadně se podle poslancových slov od července nezměnil. Oceňuje změnu v paragrafu jedna, kde se ministerstvo již nesnaží uzákonit, že státní zastupitelství je soustavou justičních orgánů. Dále pozitivně vnímá doplnění toho, že funkci vedoucího Speciálního státního zastupitelství může tatáž osoba vykonávat nejvýše dvě po sobě bezprostředně  jdoucí funkční období. „Bohužel se nezměnilo ustanovení, ke kterému bylo nejvíce výtek. V návrhu se stále píše, že dohled nad postupem SSZ se nevykonává. Doplnila se jen věta ze „SSZ však informuje NSZ o skončení věci“.“ Dohled nad SSZ je přitom podle Chvojky zásadní věc, o které se povedou nejostřejší debaty. Pokud by SSZ mělo zůstat bez dohledu, tak bude mít problém takový zákon podpořit. „Větu, o kterou se paragraf 26/3 doplnil, nechápu. Dohled v ničem nenahrazuje. Spíš jen MS chtělo ukázat, že ustanovení nějak korigovalo.“

Radek Vondráček (ANO) soudí, že návrh nového zákona o státním zastupitelství je zcela nepochybně velkým tématem parlamentních debat v nadcházejícím období. „Už původní návrh zákona zpracovaný Ministerstvem spravedlnosti ČR byl před časem předložen podvýboru Ústavně právního výboru pro justici a soudní samosprávu a z tohoto projednání v podvýboru vzešel souhrn zásadních připomínek.“ Nakolik byly tyto připomínky zohledněny v pozdějším připomínkovém řízení, se dá podle Vondráčka jen těžko určit, neboť  finální podoba zákona sice byla představena veřejnosti prostřednictvím tiskové konference pana ministra spravedlnosti a byla předložena vládě, ale úplný text návrhu poslancům doposud k diskuzi předložen nebyl, ačkoli o něj projevovali už dříve zájem.“ Pouze poslanci, kteří měli tu možnost, si znění návrhu již zajistili individuálně. Chápu, že asi nemůže být vždy vyhověno všem a jen doufám, že tento přístup nebude následně při projednávání dlouho očekávaného zákona v Poslanecké sněmovně návrhu ke škodě a jeho projednávání bude i nadále věcné a odborné.“

K nějakému podrobnému posuzování současného textu a jeho změnám oproti předchozímu je Vondráček velmi zdrženlivý, neboť u řady ustanovení chce nejprve slyšet komentář ministerstva a jejich odůvodnění. „Určitě jsem rád, že došlo k odstranění sporného označení státního zastupitelství jako justičního orgánu a státní zastupitelství zůstalo součástí moci výkonné, jak ostatně z dobrých důvodů stanoví Ústava ČR. Dále myslím, že můžu docela přesně odhadnout, že největší debaty se povedou o vymezení působnosti Speciálního státního zastupitelství, o míře rozsahu atrakce a delegace a především o koncepci, že dohled nad postupem speciálu se nevykonává.“ Poslanec v této souvislosti připomíná, že tato část byla zatím předmětem značné kritiky a text prozatím doznal té změny, že dohled se sice nevykonává, ale SSZ vždy informuje NSZ o skončení věci.

Zrušení Vrchních státních zastupitelství považuje spíše za koncepční rozhodnutí než právní a je přesvědčen, že se podaří nalézt v tomto bodě politická shoda. „Mě osobně, jako člověka z praxe, bude ještě velmi zajímat problematika kárné odpovědnosti státních zástupců a jiných personálních opatření při negativním hodnocení práce státního zástupce. Vycházím přitom z logické úvahy, že bude-li posíleno nezávislé působení státních zástupců a jejich pravomoci, musí s tím ruku v ruce přijít i jejich vyšší odpovědnost za jejich činnost,“ uzavírá Vondráček.

Dušan Šrámek