Nejvyšší soud: I auto odstavené na přejezdu je motorové vozidlo v provozu

České dráhy se po České pojišťovně domáhaly náhrady škody ve výši téměř 21 milionů korun, která mu dne 19. 3. 2007 vznikla v souvislosti se střetem rychlíku s osobním automobilem AUDI A8 na železničním přejezdu mezi železničními stanicemi Vraňany a Dolní Beřkovice. Foto: nwf.cz

Je automobil ponechaný na vlakovém přejezdu bez řidiče vozidlem v provozu? Ano, je, rozhodl Nejvyšší soud. Stejně jako automobil útočící nebo záměrně poškozený tvořící překážku v jízdě pro ostatní řidiče. Rozhodnutí občanského a obchodního kolegia svědčí o stále složitějších vztazích, v nichž hrají hlavní roli – peníze.

Dráha se domáhala u pojišťovny náhrady škody, která jí vznikla srážkou vlaku s vozidlem vědomě odstaveným přímo na železničním přejezdu. Že dráze vznikla škoda a má nárok na plnění od pojišťovny, by velel zdravý rozum, avšak odvolací soud byl mínění opačného. Podle něho totiž vozidlo odstavené na přejezdu není vozidlem v provozu, vymyslel soud.

Podle odvolacího soudu vozidlo odstavené na přejezdu nebylo dokonce k provozu ani připravované, a proto k náhradě škody za srážku s ním pojišťovna vázána není. „Žalující drážní společnost se domáhala náhrady škody, která jí vznikla v souvislosti se střetem vlaku s osobním automobilem na železničním přejezdu. Odvolací soud ve věci uzavřel, že řidič vozidlo zcela vědomě ponechal v kolejišti s úmyslem dále jej neprovozovat, vozidlo nebylo připraveno ani připravováno k uvedení do výkonu své činnosti jakožto motorové vozidlo, k plnění pojistného tak nemůže být zavázána pojišťovna,“ popisuje fakta případu Nejvyšší soud.


„Vozidlo dospělo na místo střetu s využitím vlastnosti pro něj typické, pohybu pomocí motorické síly, zde v důsledku úmyslného jednání řidiče, tedy osoby použité v provozu, bylo poškozeno a zaklíněno, načež vytvořilo na dráze překážku bezprostředně vedoucí ke kolizi s vlakem.“

(ze stanoviska Občanskoprávního a obchodního kolegia NS ČR)


 

Avšak podle Nejvyššího soudu v daném případě žalovaný řidič najel vozidlem na železniční přejezd a úmyslně zatočil do kolejiště, tím poškodil podvozek vozidla, již se mu nepodařilo z kolejiště vyjet. Poté došlo k fyzickému střetu takto uvízlého vozidla s projíždějícím vlakem. „Vozidlo tedy dospělo na místo střetu s využitím vlastnosti pro něj typické, pohybu pomocí motorické síly, zde v důsledku úmyslného jednání řidiče, tedy osoby použité v provozu, bylo poškozeno a zaklíněno, načež vytvořilo na dráze překážku bezprostředně vedoucí ke kolizi s vlakem. Není rozhodné, co bylo pohnutkou či příčinou netypického způsobu jízdy vozidla,“ předložilo svoji úvahu Občanskoprávní a obchodní kolegium Nejvyššího soudu.

V popsané situaci bylo zcela jedno, zda řidič vozidlo ponechané na přejezdu k jízdě vlastně nepřipravoval, vozidlo stojící na přejezdu v okamžiku srážky s vlakem jednoduše v provozu bylo, konstatovalo kolegium Nejvyššího soudu: „Provoz vozidla je objektivní skutečností. Případný úmysl řidiče konkrétního vozidla jej provozovat či neprovozovat je irelevantní za stavu, kdy se z objektivních okolností podává, že vozidlo je v okamžiku nehody v provozu.“

Ve světle širokého výkladu je podle kolegia Nejvyššího soudu za provoz motorového vozidla nutno považovat též situaci, kdy vozidlo v důsledku selhání řidiče vytvoří překážku pro ostatní účastníky provozu (i provozu jiného druhu), která pro ně představuje bezprostřední nebezpečí kolize, a to bez ohledu na skutečnost, zda je v okamžiku škodné události v chodu motor takového vozidla nebo zda se vozidlo stalo bezprostředně před škodnou událostí nepojízdným a z jakých důvodů. V uvedeném případě totiž stále existuje věcná souvislost vzniklé škody s provozem motorového vozidla a pro naplnění výše uvedeného účelu institutu objektivní odpovědnosti v dopravě se jeví takový výklad nezbytným.


Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 3. 2015, sp. zn. 25 Cdo 3925/2013 najdete zde.


Ve světě sešněrovaném zákony a sítěmi stále složitějších vztahů, kde jde o život a především o peníze, však zdravý rozum neplatí. Pro každou situaci musí proto existovat písemný návod. Rozšířenou definici „motorového vozidla v provozu“ proto Občanskoprávní a obchodní kolegium pod vedením předsedy Františka Ištvánka schválilo v rámci sjednocování judikatury jako závaznou právní větu, která zní takto:

Motorové vozidlo je v provozu i tehdy, jestliže v důsledku selhání řidiče vytvoří překážku pro ostatní účastníky provozu (i provozu jiného druhu), která pro ně představuje bezprostřední nebezpečí kolize, a to bez ohledu na skutečnost, zda je v okamžiku škodné události v chodu motor takového vozidla nebo zda se vozidlo stalo bezprostředně před škodnou událostí nepojízdným a z jakých důvodů.

Selháním řidiče se rozumí jakékoliv volní i mimovolní chování, jež je v příčinné souvislosti se vznikem škody, od úmyslného jednání (sebevražedný pokus, útok vozidlem, záměrné poškození vozidla), přes nedbalostní jednání (běžné nehody způsobené porušením pravidel silničního provozu), až po nezaviněná jednání (nezvládnutí složité dopravní situace, zdravotní indispozice).

Tato definice bude publikována ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek jako zdroj sjednocující judikatury a stává se závaznou pro všechny soudy.

-ire-